emptiness is just a little part of life.

15. března 2011 v 13:34 | Pip |  on my mind. in my life.



"... sometimes goodbye's the only way. And tha shadow of the day will embrace the world in gray and the sun will set for you..."

Byla tu už ta písnička?
Nevim, to je jedno.


Je hezká.
Je taková... já ani nevim.
Zjistila jsem, že na mě nepůsobí žádn vlivy okolí.

Venku je krásně. Hm.
Lidi jsou happy! Hm.
Lidi jsou sad :( ... hm.
A co já s tim.
Mně je to tak nějak jedno... Ani nevim proč, nikdy se mi tohle nestalo.

Cejtim se jak nafukovací míč.
Co má někde
nějakou
obrovskou
díru.

A je mi to jedno.
Neni, trápí mě to.
Jsem prostě prázdná, nic mě nevzrušuje. Všechno předstírám, jo, lidi, předstírám.
A to mě štve!

Teď jdu ven s T. a ona mi bude vyprávět, jakj vzrůšo víkend měla.
A já se budu smát a povídat si s ní.
A jakmile se rozloučíme, zmizí mi úsměv a ten pocit, co se budu snažit celou dobu, co budu s ní, potlačit, se ještě prohloubí a mně bude na blití z toho faktu, že jsem ten zájem vlastně jenom hrála.
Lepší to je třeba na FB.

Tam píšu smajlíky, vysmátý, už automaticky. Mám to jako tik.
Píšu jích tak průměrně pět za zprávu...
Haha, teda, za tu delší zprávu.
V tý poslední, co jsem jí posílala, jsou tři.
Je to tam lepší.

Nevidí můj nezůčatsněnej ksicht.
Neslyší ten tón, jakym si to řikám, když to píšu.
Nepozná, že něco neni OK.
I když... to asi nepozná ani tak.

Mně je vlastně i jedno, co píšu sem.
Fakt jo.
Jen to potřebuju nějak dostat ven.
H. im nemůžu zatěžovat, ona je na to moc happy a chce, abych o tom mluvila a pak byla happy s ní, ale tohle prostě nejde.
Jedno odpoledne prázdnotu nezaplní.
Ani dvě. Ani tři.
Ani milion.
Z. taky ne, má svejch starostí dost, kecy by jí jen stresovaly, to nechci.
T. ... je plná tý svý nový supercool zprávy, co mi nechce napsat, ale říct.
Asi by mě ani nevnímala. A asi... náš vztah není tak hlubokej, zatim, abych si před ní mohla sednout a říct: "Myslim, že jsem ve slepý uličce, nemám životní cíl, nemám vlastně žádnej důvod, proč se ráno vzbudit. Nechci o tom ani mluvit, jen mám pocit, že to chci říct. I když to ani neni pocit, ale nutkání. Jsem prázdná. Ani alkohol mi nepomáhá. Ani cigarety. Ani nic jinýho. Nemám pocity, mám jen nutkání. Přežírám se a pak je mi blbě z mýho odrazu v zrcadle. Jo, kámo, jsem prostě asi na dně a je mi to fakt jedno. Protože mě asi baví cejtit se jak schránka od mrtvýho šneka."
A mít pořád ten nezůčastněnej výraz.

Jo, to by jí spíš vyděsilo.
Ona má jinej svět, do kterýho podivný psychický pohnutky špatně předělanýho sociopata prostě nepatřej.

Je mi špatně. Od rána jsem snědla všechno, co tu bylo.

Nechce se mi ven.
A přitom se mi nechce bejt doma.
Ale nechce se mi předstírat smile a dělat, jak moc je všechno right.
Mám prázdniny.
A přitom bych radši chodila do školy.
Tohle je frustrující. Tam je to předstírání aspoň lehčí.
Tady nemusim přdstírat, ale musim přemejšlet.
A to je hnus.

Deprimující, neni mi fajn.
Ne, fakt mi neni fajn.
A já vim, co za tim je.
Já jsem totiž... já mám... já nevim.

Nejsem ani nešťastná.
Nejsem ani smutná.
Už mi neni do breku.
Ani do smíchu, jak je to všechno absurdní.
Mně je to jedno.

Chtěla bych jen ležet v posteli. A koukat, jak se mi na okně mihá nějakej stín. Až dokud bych neusnula.
A o dvě hodiny pozdějc bych se stejně probudila a koukala do zdi, ani bych neměla sílu přemejlšet.
Protože nemůžu spát, a pak by se mi chtělo brečet a já bych se šla radši z nudy napít.
A znova bych si lehla, ale nohy bych měla pořád studený, protože já je teplý nemám skoro nikdy.
A za hodinku bych pak zase usnula. A budila bych se jen a malý chvilky.
A ráno bych se probudila ještě unavenější než když jsem šla spát.

Ale z postele bych vstala jen kdybych musela.
Jo, to by se mi líbilo.
Ale to nejde.

Pořád musím ještě předstírat.
A čekat, než mě to přestane bavit.
Nebo než mi to přestane jít.
Jedno z toho přijde.

A už aby to bylo.

Jenže já o tom stejně ani nechci mluvit.
Tak proč mě to prázdno tak děsí?
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama