Listopad 2013

we gotta hold on to what we've got

30. listopadu 2013 v 19:59 | P
vážně
vážně

mi tady
dělá ŽÁRLIVÝ scény někdo, kdo se mnou nemá žádnej romantickej vztah???

protože podle mě PŘÁTELSTVÍ nespočívá v tom, že na sebe lidi navzájem sakra žárlej
a že si píšou denně
a pokud si nepíšou denně


TAK SE ANI JEDNA STRANA NEMÁ URÁŽET A PSÁT NASRANÝ ZPRÁVY, PROTOŽE KURVA DOPRDLE!!
protože máme všichni svůj život
a nechci ho trávit na fb
a nechci mít "strach" psát si tweety a reblogovat věci na tambéru
chci si tam napsat

aniž bych se musela potom OMLOUVAT za to, že nejsem na fb a nepíšu si s někym

kdo mi

and brace yourselves

vysává energii, kterou nemám
nemám

po nocích nespim
brečim
snažim se přijít na to, jak mám konečně jednou něco ve svym životě udělat správně
pro sebe (!!!!!!!!)
a ne pro ostatní
a snažim se nebejt zdeprimovaná a demotivovaná do konce svýho prozatím kompleně na hovno života

a do toho se musim starat o někoho, kdo mi v jedenáct v noci (když ví, že spim, jen tak mimochodem) napíše, že "jsi teda měla napsat aspoň ahoj, když sis to jako přečetla"
excuse me???
je někde ZÁKON na to, že když přijedu po kurva dlouhym dni zničená a unavená a chci si jen přečíst, co mi kdo psal a jít spát, tak ti musim napsat ahoj jen proto, abych mohla za další tři minuty napsat "čus, jdu spát"?
a pak čelit dalšímu obviňování z toho, že jsem si s tou osobou nepsala dýl??

pardon, ale lidi, co jsou mí nejlepší přátelé přes šest let jsem neviděla od prázdnin (!!!!) a to se denně pohybujeme ve stejnym městě
a další taková osoba žije ve španělsku a nepsaly jsme si přes měsíc

a co já tady?
žárlim na to, že si píšou s jinejma lidma a ne se mnou?????
ne
a nikdy
nikdy
nikdy
nikdy nikdy
bych si to ani nedovolila
protože to se jednoduše nedělá

a já nemám zapotřebí se nasrat pokaždý, když vlezu na fb
a nebo se schovávat někde
protože
guesss what
chci mít život

i ten virtuální

ale nemůžu, protože prostě někdo by si bral osobně, že jsem nenapsala ahoj

jak je tohle proboha fér?
jak mám tenhle vztah pověžovat za rovnocennej, když nemám ani svobodu volby, jestli ti napsat nebo ne

není
mojí
povinností
s
tebou
komunikovat
denně

ani s matkou nekomunikuju tak často
s vlastní matkou,
která denně spí ve vedlejším pokoji

neni to dinvý?

já jsem trochu nalitá, tak jen házim myšlenkama okolo sebe a nejsem schopná vyplodit nějakou pointu tohohle článku

prostě nedokážu pochopit, co se mi to teď jako děje???

pomoc bože omg
mně omezuje někdo, kdo ani neni ve stejnym státě jako já
vysvětlete mi někdo, jak je tohle možný

obviňuje mě, že jsem se změnila
když se neznáme ani tak dlouho na to, aby nějakou změnu mohla vůbec zpozorovat

takovýhle pseudovýčitky bych pochopila u výše zmíněných

prej neví nic o mojí minulosti
no, asi proto, že se o ní nechci bavit, že
a nikdy nebudu
protože vzpomínání mě jen bolí a já chci vzpomínat na ty hezký věci z minulosti, ne na žádný shity
protože prostě nechci haha
protože nikomu o svý minulosti nic řikat nemusim
a kouzlo novejch vztahů je v tom, že můžu začít znova

což u výše zmíněných asi půjde těžko
protože mě znali tenkrát a znají mě teď a je jen na nich, jak mě měli radši
a jen oni maj právo vyčitat mi změny
i když vlastně nemaj
ale to je jedno
od nich by to aspoň bylo opodstatněný

ne od někoho, kdo mi takovýhle věci jen vyčítá
jesus

už mám chuť psát jen ošklivý věci

ale já jsem tak rozčálená
tak
strašně
moc


mám tři prdele věcí, který ve svý malý hlavě řešim
a který se tam, jen tak mimochodem, nevejdou
a snažim se příjít na to, co vlastně mám dělat sama se sebou
a ne řešit nějaký absurdity

DAMN FUCK DOPÍČI SAKRA
bože
ldjglakjgljdflgkdjflksj jak mám tahle pocity vajádřit, to nevim

asi se pozvracim
nebo tak něco

not rainbows and butterflies

1. listopadu 2013 v 14:26 | Pip
took me a while to realize how lonely i really am